Kvůli šíření viru COVID-19 byla v mnoha zemích světa zavedena celoplošná karanténa. Doprava se zastavila, ekonomický růst se zpomalil. Jediné, co v tu chvíli rostlo, byla míra nezaměstnanosti. Vlády musely přijmout opatření k oživení ekonomiky a zároveň zajistit pro své občany potřebné sociální služby. Rozmohl se nám ale takový nešvar. Objevily se tendence odložit veškeré environmentální cíle a závazky, např. zákaz jednorázových plastů či dokonce odložení implementace Pařížské dohody. Mohlo by se tak snadno přejít z krize lidského zdraví do krize klimatu. V tomto článku se podíváme na některá z nových pravidel, která jsme si museli osvojit a ukážeme si, která z nich by měla být zachována, aby se náš individuální dopad na změnu klimatu minimalizoval.
Změna klimatu je v Česku obavou číslo jedna
Média v České republice nedávno zveřejnila anketu o největších obavách české společnosti a její výsledky byly vskutku překvapivé. Jelikož je v posledních letech teplejší klima v České republice běžným jevem, občané vnímají sucho jako větší hrozbu než šíření nového koronaviru. 54 % respondentů průzkumu se obává klimatických abnormalit a pouze 36 % se bojí další vlny koronaviru.
Evropská unie nabídla plán „Zelené dohody“ (Green deal) jako způsob, jak se po krizi zotavit. Tento plán by měl při rozdělování finančních prostředků dávat přednost těm odvětvím, která jsou udržitelná a šetří nebo recyklují zdroje. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen říká, že Evropa by měla být lídrem v boji proti změně klimatu - a každý Evropan by mohl být součástí těchto změn. „Green Deal“ stanovuje ambici Evropy stát se „uhlíkově neutrálním“ kontinentem do roku 2050. To znamená, že nebude emitováno více skleníkových plynů, než kolik by bylo přirozeně absorbováno stromy a rašeliništi. Cíl není jednoduchý a nestojí pouze na ochraně přírody - vyžaduje investice do zelené energie a technologií, investice do oběhového hospodářství, do opětovného použití materiálů a opravy strojů místo nákupu a spotřeby nových. Pozitivně se k plánu staví 17 evropských ministrů životního prostředí, kteří již "Green Deal" podepsali.
Které karanténní návyky bychom si měli po jejím skončení ponechat?
Pandemie COVID-19 ukázala, že v konfrontaci s velkou hrozbou dokážeme celkem rychle pozměnit i náš způsob života. V momentě, kdy všechny ekonomiky světa zpomalily a letadla a auta vypnula motory, bylo do atmosféry vypuštěno také méně CO2. Některé továrny vyráběly méně zboží nebo se dokonce dočasně odstavily.
Odborníci nicméně tvrdí, že z dlouhodobého hlediska nebude mít tento pokles emisí výraznější podíl na zlepšení klimatických problémů. Naděje ale zůstává a to v případě, že se rozhodneme některé z návyků, které jsme si během karantény osvojili, v našem každodenním životě zachovat.
Jeden příklad za všechny je přístup litevské asociace chodců, která napsala výzvu pro magistrát ve Vilniusu a požádala, aby se historická část města stala výhradně pěší zónou. Město souhlasilo a oznámilo, že čtyři ulice starého města budou skutečně vyhrazeny pouze pro chodce a cyklisty. Ale co ostatní části? Prezident sdružení Silverstas Dikčius je znepokojen tím, že kavárny, bary a restaurace mohou vykládat své stoly do ulic, a tak nezbyde pro pěší a "čisté mobilisty" dostatek bezpečného prostoru. Připomněl, že jiná evropská města již zakázala motorová vozidla v centrech měst právě za tímto účelem - bezpečné rozestupy (nejen kvůli riziku nehod, ale také nebezpečí šíření viru). Chodci žádají, aby byl tento zákaz alespoň během léta, kdy je v ulicích starého města podstatně více cyklistů.
Koronavirová krize nám také ukázala, že i v práci to jde jinak: z pohodlí domova. Společnost zabývající se průzkumem veřejného mínění Kantar se po karanténě ptala lidí na jejich pracovní prostředí - pětina odpověděla, že budou pokračovat v práci z domova. Během pandemie pracovalo z domova 61% Litevců aktivních na trhu práce a 16 % z nich plánuje pokračovat v práci tímto způsobem. V Lotyšsku chce zůstat pracovat v domácí kanceláři 18 % lidí. Pozitiva jsou jasná - snížení emisí při každodenním dojíždění do práce. Možnosti pracovat z domova má ale obvykle ve své moci samotný zaměstnavatel, jehož rozhodnutí závisí na produktivitě zaměstnanců.
Co můžete dělat?
Bohužel, litevští politici se k iniciativám v boji proti změně klimatu příliš ochotně nestaví. Je potřeba jim tento problém proto neustále připomínat.
Ačkoli je ve společnosti patrná určitá roztříštěnost, tato krize odstartovala také vlnu komunitní pomoci a solidarity. Můžeme tedy doufat, že si hrozbu klimatické změny uvědomí více lidí, protože je jasné, že její příčiny mají podíl i na šíření nových virů a pandemií.
Za prvé: podpořte jakékoliv hnutí za změnu klimatu. Skandál, který rychle narostl poté, co ministr životního prostředí Kęstutis Mažeika schválil nová pravidla lovu, ukázal, že čím více společnost zpochybňuje politická rozhodnutí, tím lépe lze ovlivňovat také právní předpisy. Připojte se k protestům mladých lidí ve skupině „Fridays for Future“, sledujte novinky v novém litevském projektu o změně klimatu „Klimatosūkis“ a sdílejte svůj názor na sociálních sítích.
Za druhé: když udeřila pandemie, začaly se bortit dodavatelské potravinové řetězce v základech. To by mohlo povzbudit lidi, aby byli více soběstační. Chcete-li pomoci podnikům ve vaší zemi se rychle zotavit, nakupujte od místních farmářů. A hádejte co - pomůžete tím i planetě, protože produkty nebudou na váš stůl přepravovány přes půl světa a bude emitováno méně CO2. Pokud můžete, jezte také méně masa, protože chov hospodářských zvířat je zodpovědný až za 14% světových emisí CO2. A poslední věc - jezte všechno, co jste koupili, nebo kupte jen takové množství, které jste schopni sníst! Neplýtvejte.
Za třetí: na změnu klimatu mají vliv výfukové plyny z automobilů. Během pandemie jsme ale zjistili, že není potřeba tak často startovat auto. O práci lze diskutovat přeci prostřednictvím konferenčních hovorů. Možná si můžeme některé z těchto zvyků uchovat, až budeme zase "volní". Zkuste jít do práce alespoň občas pěšky nebo jet na kole a pokud vás tento způsob unaví, naskočte do autobusu.
Když mluvíme o dovolené - ještě nějaký čas bude muset uplynout, než budeme zase moci letět do vysněné exotické země. Do té doby zkuste poznávat krásy sousedních zemí třeba vlakem nebo autobusem. Dejte tomuto typu cestování šanci. Není báječné zajít si během cesty na kávu do jídelního vozu a kochat se při tom krajinou za oknem?
Za čtvrté: při práci z domova jste si možná všimli, že některé dny v pracovně byly chladnější. Udělejte si čas na izolaci svého domu a najděte si cenově dostupné řešení, protože existuje možnost, že budete muset v nejbližší budoucnosti zůstat doma více než jste byli zvyklí. Léto je pro takovou práci nejvhodnější doba. Využijte ho. Ze statistik víme, že energie potřebná k vytápění všech obytných budov v Evropě tvoří 36 % emisí skleníkových plynů. Kromě toho, když teplota venku stoupá, v interiéru chceme pochopitelně teplotu snížit, což vyžaduje ještě více energie než samotné vytápění. Vyhledejte si novinky o programech renovace domů financovaných vládou a zkuste zjistit, jaké udržitelnější způsoby vytápění nebo klimatizace vašeho domu či bytu by pro vás byly nejvhodnější.
Za páté: při práci z domova jsme místo elektřiny poskytované společností používali elektřinu vlastní. Narostly vám kvůli tomu účty? Zjistěte, které spotřebiče ve vašem domě jsou největšími „žrouty energie“. Vláda totiž nyní financuje instalaci solárních panelů na střechách obytných domů. Pokud nemáte příležitost k takové investici, existuje mnoho vychytávek, které by mohly nabíjet váš telefon, osvětlovat vaši zahradu nebo balkon právě solární energií. Podívejte se na ně na internetu a zkuste napájet alespoň některá ze svých zařízení obnovitelnou energií.